Děkujeme všem dárcům
za finanční prostředky pro
občany vytopených srbských
měst Obrenovac a Krupanj.
Bylo vybráno přes 27 000 Kč.
Za ně jsme pořídili
polštáře a přikrývky
pro nejchudší z vyplavených.
Děkujeme i za dar školních brašen.
Zde si můžete prohlédnout foto
z předávní vašich darů.
Ještě jednou díky za vaši štědrost.



Právě připojeni - hostů: 356 

DOPORUČENÉ KNIHY

Alexander DORIN

SREBRENICA





Právě (19.12.2013) vyšla výborná kniha.

Alexander Dorin, Švýcar s jihoslovanskými kořeny, odhaluje snad největší mediální a politický podvod, který byl na nás dosud spáchán. Českému čtenáři přináší mnoho otřesných faktů a dosud chybějících informací. Kniha zároveň nepřímo ukazuje na hanebnou úroveň české mediální scény. Její čtení nedoporučujeme zarytým pravdoláskařům. Mohla by u nich vyvolat silnou depresi či infarkt.

Po přečtení se budete na svět dívat docela jinak.

Cena: 330 Kč + poštovné+balné



Objednávky na:

http://www.amabilis.cz/botanika/eshop/0/0/5/125-SREBRENICA




DOPORUČENÁ KNIHA:



Prof. Dr. Rajko Doleček

Necenzurované obrazy II.





Kniha plná faktů z nedávné historie Evropy, jejichž zveřejnění se mnohým mocným dnešního světa nelíbí. Ukazuje na pravé viníky posledních balkánských válek a krvavého rozpadu Jugoslávie. Čtení této knížky vás nenechá lhostejnými.




  • Kosovo
  • Kosovo
  • Kosovo
  • Kosovo
Dvacáté výročí útoku na tuzlanskou kolonu Tisk Email

Sobota 26. května 2012



Před dvaceti lety, 15. května 1992, bylo během dohodnutého stahování 92. motorizované brigády Jugoslávské lidové armády (JNA) z kasáren „Husinska Buna“, zabito nejméně 50 a zraněno 44 vojáků JNA.

Zločin „tuzlanská kolona“ byl spáchán 12 dní po podobném útoku v Dobrovolnické ulici v Sarajevu, při kterém „Zelené barety“, „Patriotská liga“ a teritoriální obrana BaH zabili 42 příslušníků JNA.

Útok na 92. motorizovanou brigádu, která se stahovala z kasáren Husinska Buna se

zhruba 200 motorových vozidel a přibližně 600 důstojníků a vojáků, provedli 15. května 1992 příslušníci místní teritoriální obrany a policie, za pomoci polovojenských jednotek „Zelené barety“.

Podle ujednání o pokojném stažení JNA z území BaH a na základě dohody mezi velitelem kasáren plukovníkem Mile Dubajićem a místními lídry, měla evakuace začít v 15 hodin. Místní lídří však zinscenovali spor kolem předání části zbraní teritoriální obraně Tuzla.

Později se ukázalo, že to bylo součástí plánu pro rozmístění ostřelovačů na trasu konvoje JNA a lokalizaci léčky.

To, že útok na kolonu JNA byl předem dobře naplánován a připravován, ukázaly i bariéry na silnicích, vykopané příkopy, vystavěné úkryty, umístění protitankových „ježků“ a „křížů“ na silnici a vytažení nášlapných min na provazech.

Dobře naplánovaný masakr

Po jednáních, kdy bylo dosaženo kompromisu, evakuace kasáren začala v 19 hodin. V okamžiku, kdy poslední třetina koleny projížděla ze Skojevské ulice křižovatkou Brčanska malta, byla na kolonu z okolních budov a úkrytů zahájena palba střelnými zbraněmi, pancéřovými pěstmi a jinými zápalnými prostředky.

Na místě v plamenech a explozích ztratilo život 32 vojáků, a zranění byla taková, že další den v nemocnici bylo možné identifikovat jen sedm obětí.

Ostřelovači nejdříve stříleli na řidiče vojenských vozidel, aby je zastavili a zablokovali další průjezd, a pak na vojáky a zdravotníky, kteří takto obklíčeni byli snadným terčem.

Příslušníci teritoriální obrany Tuzla pak chodili podél zastavené kolony a zraněné vojáky ve vozidlech brutálně likvidovali. Na cestě do nemocnice v sanitních vozidlech bylo zabito 17 zraněných ranami kladiva do čela, těla ostatních byla během noci odvezena na městské smetiště a zasypána buldozerem.

Na audio záznamech je zaznamenán hlas velitele v Operativním štábu veřejné bezpečnosti Tuzla, Iliji Jurišiće, jak dává rozkaz k útoku na kolonu, přičemž říká „střílej“ a „nevoď“, z čehož se usuzuje, že nechtěl zajatce.

Žádná spravedlnost pro oběti

V případě „tuzlanské kolona“ haagský tribunál určil pro 4 osoby označení „A“, což znamená, že na základě doložených důkazů bylo stvrzeno, že existuje trestný čin válečného zločinu a dostatek důkazů ke stíhání těchto osob.

Státní zastupitelství BaH však v prosinci 2009 přerušilo vyšetřování proti válečnému starostovi Tuzly Selimu Bešlagićovi a dalším v případě „tuzlanská kolona“.

Vysoký funkcionář na ministerstvu vnitra BaH Ilija Jurišić byl rozsudkem prvního stupně Městského soudu v Bělehradě odsouzen v září 2009 na 12 let vězení za válečný zločin v Tuzle. V roce 2010 byl však tento rozsudek Odvolacím soudem v Bělehradě zrušen. Současně probíhá nový proces u Zvláštního soudu v Bělehradě.

Jurišić byl v první soudní instanci Městským soudem uznán vinným a odsouzen za použití nepovolených prostředků v boji.

Je stíhán za to, že jako velitel oddílů ministerstva vnitra a vedoucí Operativního štábu veřejné bezpečnosti Tuzla nařídil bosňačko-chorvatským jednotkám jako velící důstojník útok na kolonu JNA, která se pokojně stahovala z města.

Opakovaný soud s Jurišićem začal u Zvláštního soudu v Bělehradě, v červenci 2011.

Největší počet příslušníků JNA zabitých v Tuzle, v částí města Brčanska Malta, byl pohřben na městském hřbitově Pučile.

Dle rozsudku senátu prvního stupně pro válečné zločiny Městského soudu v Bělehradě v procesu proti Jurišićovi bylo tehdy zabito 50 příslušníků JNA, zničena byla i zřetelně označená sanitní vozidla, a nejméně 44 osob bylo zraněno.

Pramen: http://www.nspm.rs/hronika/dve-decenije-od-napada-na-tuzlansku-kolonu.html překlad NK

 

video – začátek přepadení:

http://www.youtube.com/watch?v=nxfcfcPbjx4

http://www.youtube.com/watch?v=l_3JypXoFUI